PROJEKT PŘÍPRAVY
Jsem alergická na slovo projekt. Projekt je v dnešní době pro někoho i cesta na nádraží. Jenže, ačkoli se to nezdá a původně jsem si představovala, že dám výpověď, koupím si letenku a nechám se jen tak unášet vesmírem, nějak mi unikly třeba takový detaily jako očkování a víza...
Takže co všechno tenhle projekt pokrýval?
Všechno!
Spíš než projekt bych to nazvala nikdy nekončící a neustále se rozpínající check list.
A ten check list máte v hlavě při práci, po práci, ve spaní, prostě pořád. Obzvláště pokud jste žena a obzvláště pokud jste já.
Kdyby se mě chtěl ještě někdo zeptat, jestli jsem nervózní, tak vám tu místo odpovědi shrnu všechny svoje sny za poslední měsíc:
O tom, jak jsem se nezvládla sbalit do krosny a zmeškala letadlo do Indie. Sen se opakoval stále dokola v nejrůznějších variantách: zapomněla jsem pláštěnku, zapomněla jsem opalovací krém, zapomněla jsem žabky...
Moje spolubydlící se mnou byla na Srí Lance a byl problém s cestováním dopravou a musely jsme změnit trasu.
Nestíhala jsem se dopravit na letiště 1 někde v USA.
Nestíhala jsem se dopravit na letiště 2 někde v Itálii.
Zapomněla jsem, že jsem si před rokem koupila letenky do Brazílie ve stejným termínu.
Letěla jsem s kolegyněmi z práce a měla celkem 4 přestupy. Na jednom se vynořila paní se zbraní v ruce a chtěla, ať si sundám mikinu a dám jí všechny svoje osobní věci.
A cenu ze nejlepší sen vyhrává: Resident Evil edition! Nevím, jestli to byl věštecký sen, ale v Evropě se začal šířit virus (zika?) a všude byli živí mrtví a já měla až za týden letět do Indie a byla jsem naštvaná, že jsem si nekoupila ty letenky o týden dřív, jak jsem původně chtěla. Ale pak mi došlo, že být v Indii, kde se začne šířit tenhle virus, je ještě mnohem děsivější představa...
Leden 2016