KOLIK HUMUSU SI KOUPÍM ZA JORDÁNSKÝ DINÁR?

Tento příspěvek bude asi tak moudrej jako náš (čistýho času) třídenní pobyt v Jordánsku. Výhoda toho mít blog, zejména pro lidi, kteří se neradi opakují jako já, je možnost jen poslat odkaz, když se vás někdo zeptá na tipy k cestování.

Moji nejbližší moc dobře ví, že pokud mě chvíli neposlouchají nebo nedejbože zapomenou, co jsem říkala, ze zenové Broni se stane rázem hysterická fúrie. (Ale pracuju na tom, třeba jsem se naučila automaticky počítat u lidí s desetiminutovým zpožděním. Pro dvacet minut už však moje efektivní já pochopení nemá.)


S efektivitou souvisí i to, jak o cestování píšu. Slyšela jsem, že po přečtení některých příspěvků, lidé cítí z mé zkušenosti jakousi neradost. K tomu bych ráda podala vysvětlení. Píšu to, co bych si sama chtěla před cestou přečíst. Praktický informace, to dobrý i to špatný. Jestli jsem se v dané zemi cítila skvěle nebo ne, vám totiž stejně nepomůže. Ve většině případů to záleží hlavně na tom, s kým tam jsem, koho tam potkám, a v jakým jsem zrovna emočním a zdravotním rozpoložení (a samozřejmě hlavně jaký je tam jídlo a kolik si ho můžu koupit i se svým typicky českým šetřícím defektem).


Jak tam

I přesto jsme se rozhodly, že poprvé zkusíme pobyt od Pelikána. Čím jsme totiž starší a pohodlnější (rozuměj čím víc vyděláváme za to, že se extrémně stresujeme plánováním v práci), tím míň se nám chce cokoli načítat a organizovat na dovolené. Takže letenky, transfer autem s osobním řidičem z a na letiště a pobyt na 4 noci se snídaní v tříhvězdě za 6 tisíc se nám zdál fér. A byl. Jinak seženete letenky do Ammánu z Prahy nebo Vídně třeba i za litr. Pozor ale, my letěly s Ryainairem, kde je v ceně basic letenky jen malý batůžek do 5 kilo. Ale i to se evidentně dá.


Kdy letět a co sbalit

Sezóna je na jaře a na podzim. Nám ale leden nabídl příjemných jarních 16 stupňů, azuro (ano, spálila jsem se) a minimum turistů. Večer počítejte s tím, že je třeba i bunda. Vystačíte si jen s teniskama. Určitě si neberte - ani v létě - do Petry žabky, kdyby vás to náhodou napadlo. Mimochodem, tam bych za teplýho počasí rozhodně být nechtěla. My jsme se zapotily dost i v zimě.


Co je třeba připočítat

Pobyt byl sice levnej, ale je dobrý vědět dopředu, že je potřeba mít víza za 40 JOD - jordánských dinárů (nebo si je koupit až na letišti, cena je stejná, fronta taky). 1 dinár je cca 30 Kč. Co je ale nejvíc nejvýhodnější, je koupit Jordan pass. Ten je sice za 70 JOD (2 240,-), ale máte v něm i vstupný do Petry a víceméně na všechny památky v Jordánsku. A to se vyplatí. Zejména když jednodenní vstup do Petry je za 50 JOD! U Jordan passu se píše, že je vhodný pro lidi, co jsou v zemi minimálně tři noci. Nikdo noci nekontroloval a podle mě je to to nejvýhodnější, co můžete udělat, když chcete jet do Petry, noci nenoci.


Ta Petra

Když už o ní mluvíme (a předpokládám, že je to ten hlavní důvod, kromě humusu a falafelu, proč byste do Jordánska jezdili), kolik času na ni potřebujete? Hlasuju pro 6 hodin. Připravte se na to, že nachodíte okolo 20 km. Jen dojít k Monastery trvá minimálně 2,5 hodiny, a ty výhledy rozhodně stojí za to. Připravte se na to, že budete nenávidět lidi. Budete muset odmítnout 50 x jízdu na koni či oslovi, 20 x na velbloudovi a 100 x říct, že nechcete cetky za dinár, pohledy ani průvodce. Já se stresovala typicky česky se svačinou, ale samozřejmě máte na každým kroku občerstvení. Dokonce i nahoře u Monastery.


Jak se do Petry dostanete

Z Ammánu je to tři hodiny na jih. Můžete využít autobus, který jede údajně jednou denně v 6:30, nebo si půjčit auto, nebo svýho osobního řidiče, který vás tam i zpět za 95 - 140 dinárů odveze. Co se cestování týká, je skvělý vědět, že minimálně v Ammánu je Uber a za 15minutovou cestu dáte 3 dináry.


Ty alkoholy

Nejsou. Ale nebojte, mají tam likérový obchody, kde je pivo cca za 3 dináry. Pokud zatoužíte po celodenní Petře po vychlazeným pivu, bežte do Sand Stone restaurant, kde vám paní s umělými rty nalije natajnačku z plechovky pivo do hrníčku. Ovšem tento risky business vás bude stát 7 dinárů. Voda samozřejmě pitná není, takže eko lahev vám bude k ničemu. Výborná turecká káva vás vyjde na 1 - 2 dináry. Dožadovala jsem se do ní kardamomu. Ovšem, jak mě zpražil jeden pán (čti Bitch, please): turecká káva je vždy s kardamomem.


Ty humusy

Neměly jsme žádnýho průvodce, nic si nenačítaly a jen tak bloudily po městě a stejně jsme omylem skončily v nejlepší low cost rodinné restauraci na ulici, kterou doporučuje i Lonely Planet a ty internety. Nevím, jestli se nestala nějaká chyba v překladu, ale za falafel, humus, fazolovej humus, salát a čaj jsem platila 4,5 dináru. Na téhle ulici najdete i poštu a další fajn podniky. Další taková ulice je Rainbow street, kde jsou všechny lepší restaurace (třeba Sufra).


Ty Ammány

Je to hlavní město Jordánska, kdybyste si to třeba pletli s Ománem. Žije tam 5 milionů obyvatel z celkového jordánského počtu 10 milionů. Hlava na hlavě, dům na domě, plastový sáčky na plastových lahvích a spousta smradu a bordelu. Co tam ale vidět pěkného (kromě jezení humusu a kouření shishy, to už jste asi pochopili) - Citadela hill s krásným výhledem na město a Roman theatre. Z Ammánu si udělejte výlet do města Jerash (necelá hodina), kde najdete takový větší Forum Romanum (stačí vám tam 2 hodiny impozantní procházky).


Uf, tak to by bylo. Pohodový tři dny v Jordánsku!

PS: My to teda měly ultra na válečku, ale pro ty aktivní je na must see listu ještě poušť Wadi Rum (hodinu od Petry)!


Leden 2019